Kdy se platí daň z nemovitých věcí a co hrozí při zpoždění

Daňové přiznání k dani z nemovitých věcí se podává příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období, na které se daň platí. Povinnost se týká každého, komu k 1. lednu patří pozemek, stavba nebo jednotka a přiznání za ni ještě nikdy nepodal, nebo se u jeho nemovitosti něco změnilo, třeba přístavba, změna výměry po geometrickém zaměření nebo koupě další nemovitosti ve stejném katastrálním území.

Kdo přiznání jednou podal a od té doby se u jeho nemovitostí nic podstatného nezměnilo, podávat ho znovu nemusí. Finanční úřad v dalších letech vyměří daň automaticky ve stejné výši jako naposledy, jen upravenou o změnu sazby, koeficientu obce nebo inflačního koeficientu, a takto vyměřenou daň nijak zvlášť neoznamuje.

Termín 31. ledna se řídí obecným pravidlem daňového řádu pro počítání lhůt: padne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo státní svátek, posouvá se na nejbližší následující pracovní den. Pro zdaňovací období 2027 to znamená konkrétní posun - 31. leden 2027 vychází na neděli, takže reálným termínem bude pondělí 1. únor 2027.

Samotná daň se od podání přiznání liší, protože se řídí vlastní lhůtou splatnosti. Nepřesáhne-li roční daň z nemovitých věcí 5 000 Kč, zaplatíte ji najednou, nejpozději do 31. května zdaňovacího období. Ke stejnému datu můžete jednorázově zaplatit i vyšší částku, pokud vám dvě splátky nevyhovují.

Přesáhne-li daň 5 000 Kč, rozdělí se na dvě stejné splátky. U většiny poplatníků je první splátka splatná do 31. května a druhá do 30. listopadu. Výjimku mají poplatníci provozující zemědělskou výrobu, kam podle zákona o zemědělství patří i hospodaření na vodních plochách, tedy chov ryb - jim se první splátka posouvá na 31. srpna, druhá zůstává 30. listopadu.

Modelový příklad: daň z nemovitých věcí za rodinný dům se zahradou vyjde na 7 400 Kč. Vlastník, který zemědělskou výrobu neprovozuje, zaplatí 3 700 Kč do 31. května a zbylých 3 700 Kč do 30. listopadu. U menšího bytu s daní 2 100 Kč stačí jedna platba do 31. května.

Klasickou bezplatnou poštovní poukázku, kterou finanční úřady posílaly roky, zrušila finanční správa od 1. ledna 2023. Místo ní si poplatník musí zvolit jeden z elektronických kanálů, kterým se mu údaje pro platbu doručí: SIPO, zasílání údajů e-mailem, nebo doručení do datové schránky, pokud ji má fyzická osoba zřízenou a nepřihlásila se k žádné z ostatních možností.

Kdo má od roku 2018 zřízenou datovou schránku fyzické osoby a nezvolil si jiný způsob doručení, dostává údaje pro placení daně do schránky automaticky - má to přednost i před datovou schránkou fyzické osoby podnikající, pokud vlastní obě.

Pokud vám žádná informace o výši daně nepřijde ani jedním z kanálů, finanční správa doporučuje ozvat se místně příslušnému finančnímu úřadu, nejlépe do 22. května, aby zbyl čas zjistit přesnou částku před splatností. Nedoručení informace vás povinnosti zaplatit daň nezbavuje, protože výše daně vychází z podaného přiznání nebo z vyměření finančním úřadem, ne z toho, jestli vám dorazila platební instrukce.

Zaplatíte-li daň po termínu, začne se počítat úrok z prodlení podle daňového řádu, a to od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti až do dne, kdy dluh uhradíte. První tři dny po splatnosti tedy fungují jako tichá tolerance, čtvrtým dnem už úrok běží zpětně za celou dobu prodlení.

Výše úroku odpovídá repo sazbě České národní banky platné pro první den daného kalendářního pololetí, zvýšené o 8 procentních bodů ročně - protože se repo sazba v čase mění, konkrétní aktuální procento je potřeba ověřit u příslušného finančního úřadu nebo v sazebníku ČNB k danému pololetí. Úrok se nepředepíše a povinnost ho zaplatit nevznikne, pokud by v úhrnu za dané zdaňovací období u jednoho správce daně nedosáhl 1 000 Kč.

U menší daně z bytu nebo pozemku tak i několikatýdenní zpoždění někdy zůstane bez sankce, protože se do prahu 1 000 Kč nevejde. U vyšší daně z rodinného domu nebo více nemovitostí ve stejném katastru se ale limit překročí rychle, obzvlášť u druhé splátky v listopadu, kdy do konce roku zbývá málo dní na opravu chyby.

U většiny daní platí, že za pozdě podané přiznání hrozí pokuta za opožděné tvrzení daně podle daňového řádu, obvykle 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení nad prvních pět pracovních dnů, s minimem 500 Kč, pokud přiznání nepodáte vůbec, a s dolní hranicí 1 000 Kč, pod kterou se pokuta nepředepisuje.

Zákon o dani z nemovitých věcí má v tomto ohledu vlastní, výslovnou výjimku. Podle § 15a poplatníkovi nevzniká povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud přiznání nebo dodatečné přiznání podá po lhůtě sám, dřív než ho k tomu finanční úřad vyzve. Řada článků o dani z nemovitosti tuhle výjimku ignoruje a paušálně straší pokutou jako u jiných daní, i když zákon u téhle daně mluví jasně opačně.

Výjimka se ale týká jen pokuty za pozdní podání přiznání, ne úroku z prodlení za pozdě zaplacenou daň. Kdo přiznání podá o měsíc později sám od sebe, pokutu neplatí, ale pokud kvůli tomu zaplatí daň po splatnosti, úrok z prodlení mu naskočí stejně jako komukoliv jinému. Jakmile ale finanční úřad vlastníka k podání přiznání sám vyzve a teprve pak přiznání dorazí, výjimka se neuplatní a obecná pravidla daňového řádu platí v plném rozsahu.

Zjistíte-li po 31. lednu, že jste zapomněli podat přiznání za novou nebo změněnou nemovitost, nejlepší krok je podat ho co nejdřív sami, dokud vás finanční úřad nevyzve - jen tak zůstane v platnosti výjimka z pokuty podle § 15a. Čekat, až se ozve úřad, se nevyplácí, protože v tu chvíli už se výjimka neuplatní.

Postup je jednoduchý a nezávisí na tom, jestli je zpoždění dva dny, nebo dva měsíce.